Markéta Lazarová

Anotace

Markéta Lazarová je román Vladislava Vančury. Vyšel poprvé roku 1931 v edici Pyramida jakožto její 15. svazek. Jedná se o baladickou prózu, věnovanou Jiřímu Mahenovi, který byl Vančurovým vzdáleným příbuzným. Je situována do kraje mladoboleslavského, do časů, „kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce“. Právě díky této časové a místní neurčitosti nelze považovat Markétu Lazarovou za román historický v pojetí scottovském či jiráskovském, třebaže se zcela prokazatelně odehrává v dávné minulosti, podle historiků pravděpodobně někdy v období vrcholného středověku, tj. 13. století. Děj je zasazen do oblasti nedaleko Mladé Boleslavi. Zde žijí dvě znepřátelené loupežnické rodiny – Kozlíkova a Lazarova. Kozlík si znepřátelí krále, který proti němu vyšle vojsko. Kozlík se neúspěšně pokusí o smír s Lazarem a následně vypálí jeho tvrz a zajme jeho dceru Markétu. Ta má být zaslíbena Bohu a má strávit život v klášteře, ale mezi loupežníky nalézá lásku v Kozlíkově synovi Mikoláši.