Černá Hora - Rother
- Autoři:
- Vydal:
- Lingea
Pro Černou Horu je charakteristická velká rozmanitost různých typů krajiny na velmi malém území.... Více
Anotace
Pro Černou Horu je charakteristická velká rozmanitost různých typů krajiny na velmi malém území. Název této země je oprávněný: Na rozdíl od krasových hor severněji od Jadranu jsou vrcholy Černé Hory tmavé, protože jsou zalesněné až do velkých výšek. A právě díky těmto lesům lákají k pěším túrám i ve vrcholném létě. Ti, kteří se nemohou rozhodnout, jestli chtějí dovolenou strávit u moře, nebo spíše v horách, jsou tu správně: Od Kotorského zálivu (Boka Kotorska), který je (mylně) považován za nejjižnější evropský fjord, vedou značené cesty středomořskou vegetací až na vrcholky s nádherným výhledem na moře. O několik hodin jízdy autem dále už se ocitnete v „balkánských soutěskách“, tedy ve vysokém pohoří zbrázděném hlubokými kaňony a s dvěma nejvyššími vyvýšeninami Dinárských hor, masivem Durmitor a „prokletým“ pohořím Prokletije. Najdete tady horská jezera s křišťálově čistou vodou, stoleté, nikým nedotčené lesy a tradiční horské salaše zvané katuny, v nichž ještě můžete zažít skutečné pohostinství. Černá Hora je okouzlující zejména díky původní přírodě, která dosud zůstala ušetřena masového turismu. V zemi se nachází pět národních parků a dvě památky světového dědictví UNESCO. Dva parky na hranicích s Chorvatskem, respektive s Bosnou a Hercegovinou sice v důsledku rozpadu Jugoslávie ztratily svůj oficiální status, stále si však zachovaly svůj nezaměnitelný charakter. Tento turistický průvodce obsahuje 50 tras a vyhoví každému vkusu: Najdete tu náročné výstupy na strmé vrcholy přesahující hranici 2000 metrů, vedle toho ale i příjemné procházky vedoucí svěží zelenou horskou krajinou i výlety po historických stezkách ke starým pevnostem a klášterům. Černá Hora je zemí, která se neustále mění. Mnohé oblasti jsou díky lepšímu silničnímu spojení snáze dostupné než v minulosti, naopak některé pastevecké stezky byly zrušeny nebo jsou dnes zarostlé. Omezila jsem se proto na ty regiony, které jsou relativně snadno přístupné, mají určitou úroveň turistické infrastruktury a existuje v nich jistá spolehlivost a kontinuita, pokud jde o udržování cest.