Mrazivý thriller odehrávající se na pozadí děsivě pravděpodobné budoucnosti Píše se rok 2051 a Zemi postihla klimatická katastrofa. Zatímco v rovníkových oblastech panuje nesnesitelné horko,... Více
Mrazivý thriller odehrávající se na pozadí děsivě pravděpodobné budoucnosti Píše se rok 2051 a Zemi postihla klimatická katastrofa. Zatímco v rovníkových oblastech panuje nesnesitelné horko, ve Skotsku způsobil zánik Golfského proudu prudký pokles teploty, který s sebou přináší déšť a sněhové bouře. Mladá meteoroložka Addie je na drsné počasí zvyklá, po každé bouři se vypraví na vrchol hory Binnein Mòr na Skotské vysočině, aby zkontrolovala svou meteorologickou stanici. Jednoho dne však při rutinní prohlídce objeví lidské tělo zamrzlé v ledu. Případ mrtvého investigativního novináře dostane na starost stárnoucí detektiv inspektor Cameron Brodie, jenže tomu se do vyšetřování vůbec nechce. Vodní taxi ho právě dopravilo domů přes zaplavené Glasgow a jediné, na co dovede myslet, jsou slova, která si vyslechl v ordinaci svého lékaře. Addie navíc už deset let neviděl. Nakonec se však musí postavit nejen přízrakům své minulosti, ale i vrahovi, který je odhodlán navždy pohřbít děsivé tajemství, které by Brodieho vyšetřování mohlo odhalit. Od autora bestsellerové trilogie z ostrova Lewis ––– Korupce, švábi a tělo pohřbené v ledu: tento eko-noir vás donutí přemýšlet. — The Times Nejnovější román Petera Maye je vynikající thriller plný aktuálních varování před nebezpečím klimatických změn. — The Scotsman Máloco dokáže vědomí vlastní konečnosti zpřítomnit tak jako střet se smrtí. Ale takové setkání Addie v tuhle chvíli ani nepřijde na mysl, a tak ji na to, co ji čeká, nic nepřipravilo. Je rozpolcená. Takový den by ji měl naplňovat radostí. Na vrchol jí zbývá už jen kousek. Sice se do ní opírá studený vítr, ale na blankytně modrém nebi není ani mráček a krajinu v údolí zalévá svým zlatem zimní slunce. Ne všude. Jen tam, kde se země zvedá ze stínu vrhaného okolními štíty. Je polovina listopadu, touhle dobou zahlédne východní konec fjordu slunce jen málokdy. Dál na západ se ale už mořské jezero Loch Leven vynořuje do světla, sytě modře se blyští jako broušené sklo a rozhazuje kolem sebe třpytivé pajetky světla. V šikmých dopoledních paprscích působí jemný opar nad hladinou téměř přízračně. Vítr zvíří čerstvě napadaný sníh a žene ho jako prach po hřebeni, který se klikatí k severu — ukázka z knihy
