Předně – jmenuju se Lukman, a ne Lukáš, a jsem superhrdina. Vy si určitě myslíte, že jsem jen obyčejný čtvrťák, ale to není pravda. No uznejte, může obyčejný kluk ovládat větry? Nebo luk a... Více
Předně – jmenuju se Lukman, a ne Lukáš, a jsem superhrdina. Vy si určitě myslíte, že jsem jen obyčejný čtvrťák, ale to není pravda. No uznejte, může obyčejný kluk ovládat větry? Nebo luk a šípy? Nebo Ramba? Jediné, co neumím ovládat a co bych chtěl umět ovládat ze všeho nejvíc, jsou mí rodiče. Ti pro mé superschopnosti nemají pochopení a často nade mnou lomí rukama. Stejně jako paní učitelka ve škole. Když jsem při písemce vypočítal, kolik kobylek by bylo potřeba, aby vytvořily řetěz kolem zeměkoule, poslala mě do zadní lavice s tím, že se mám věnovat zodpovídání otázek v testu, a ne vymýšlení vlastních. Jenže její otázka zněla: Vyjmenuj polní živočichy. Podle mě ta moje byla lepší. Dospěláci málokdy ocení dětské nápady.
