ANOTACE Básník české akční fantastiky se vrací na místo činu v deštivém krimi noiru. V životě každého soukromého vyšetřovatele se objeví případ, po kterém už nic není jako dřív. Před Vincentem Krhavým se jeden takový zvedne ze dna věčně prázdné lahve, a když se ho nezbaví ani típnutím v popelníku plném vajglů, nakonec se ho ujme. Žízeň totiž umí být urputná i v pokročilém jednadvacátém století a dluhy člověka zavedou spíš do hrobu než do hospody. S kocovinou bušící na spánky a hlavou plnou démonů pak Vincent nasedne do vlaku mířícího do izolované oblasti zvané Odpočinek. Šílenství a útrapy, které tam na něj čekají, si však nedovede ani představit. A mrtvá těla na sebe nenechají dlouho čekat. O slovo se přihlásí také tamní podsvětí a realita se změní v mokvavou ránu, kterou nevyléčí ani nebetyčný cynismus, ani štědrá zálivka savem. ÚRYVEK: „Chci, abys ho pro mě vodkrouh!“ vyštěknou blbečkovskej účes, co zrovna jede mezi pozérskou vyšší vrstvou, piercing v obočí a ostrej nos, pod kterým se houfujou chomáče pubertálního chmýří. Vyfoukne mi přitom do ksichtu mrak páry smrdící chemickejma jahodama. Od samýho začátku se po mně vozí, jako by mě držel v hrsti. Ale na druhý straně, pokud po vás někdo chce, abyste mu zabili jednoho z rodičů, pravděpodobně jste v jeho hlavě něco jako sourozenci. Kdoví. Neřeším ho. Nedám mu pěstí, i když mi fouká do ksichtu páru. Nezvednu ho ze židle a nebudu mu hlavou mlátit o zeď, dokud mu z tý skoby mezi očima nenadělám chrupavčitou sekanou. Namísto toho potáhnu z vlastního, normálního cigára, zaleju šluk pivem a zazátkuju panákem. Vaper přede mnou se zatváří naprosto znechuceně, a to ani netuší, že v jednom nesčetněkrát opakovaným švihu mávnu na obsluhu, aby donesla další rundu. „O vlastním fotrovi už jsem slyšel lidi mluvit i líp,“ zasyčím. „Já už viděl střízlivější trosky.“ Co mu na to chcete říct? „Zabij si ho sám,“ zlomím se. Vaperovi se v ksichtě vystřídá řada výrazů, který oscilujou mezi nasraností a opovržením. Proto je mi jasný, že jsem konečně seknul do slabin. Teď přijde ten důvod, proč si svou špinavou práci nezařídí sám a musí s ní za někým, kdo se udržuje při životě šmírováním nevěrnejch manželů. Nano přede mě postaví dalšího panáka a zkontroluje nejprve můj půllitr a pak mou společnost. Nelíbí se mu ani jedno. Nezeptá se, jestli máme všechno, protože nás nechce obsloužit. Elektronická rakovina mezitím funí do okolí bílou mlhu. Podvědomě přitom stříhá očima hospodu a cukaj mu koutky. Takže je to pravděpodobně jeden z těch ztroskotanců, co u baru foukaj páru do skleniček nebo po stole, aby si z nich duševně jednoduchý publikum nadělalo do spoďár. S nově nabytým soukromím mi Vaper řekne: „Nemůžu, protože zmizel.“ Nádhera. „A gorily nejsou zrovna vhodnej vyšetřovací matroš, protože maj v hlavách akorát banány a nasráno,“ nasypu mu trochu soli do rány. Zatne zuby. Přivře oči. Ksicht se mu nahrbí vráskama vzteku. Takže mám pravdu. VÝKŘIKY: Koubek ukazuje, že jeho příběhy by se mohly zarýt čtenářům pod kůži svým do postapokalyptického světa perfektně pasujícím nihilismem korporátního věku. — iLiteratura.cz. Vilém Koubek má velmi dobře nakročeno stát se autorem, který dokáže tvořit napříč žánry a vytvářet nové a neotřelé. — XB-1 . Viléma Koubka prostě milujeme. Jeho knihy jsou vtipné, hrdinové osobití, popkulturní hlášky a odkazy lítají na všechny strany a nikdy se s ním nenudíte, protože těžko předvídat, s čím přijde dál. Nemusíte být chlívák, magor, sociopat a šmejd, abyste si knihu užili… Ale strašně moc to pomáhá. — Fantasymag. VILÉM KOUBEK: (nar. 1988) se od mládí zabývá videoherní žurnalistikou. Po studiu českého jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity se věnoval také editaci textů, díky níž začal spolu s Janou Kilianovou vydávat komiks Korektor (2014). V současnosti je redaktorem časopisu 100 + 1 zahraniční zajímavost. Rád o sobě prohlašuje, že dokáže najít krásu i v nejextrémnějších zákoutích kultury, a svou vyhraněnost přenáší do psaní. Debutoval splatterpunkovým románem Čepel entropie (2018), na který navázal kritiky ceněnou postapokalyptickou sci-fi Organická oprátka (2019). V roce 2021 vydal první z noirových příběhů Vincenta Krhavého s názvem Posmrtná predace. MARTIN STRÁNSKÝ: (1970) Po studiích na DAMU nastoupil do stálého angažmá v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde je členem souboru doposud. Hostoval v Národním divadle v Brně, účinkoval v Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě. V současnosti hostuje také v pražském Divadle pod Palmovkou. Pravidelně se objevuje v televizních seriálech a ve filmech. V dabingu, jemuž se věnuje pres čtvrt století, jsou jeho největším úspěchem dvě Ceny Františka Filipovského Z roku 2011 za ztvárnění seriálového Dr. House (cena poroty a diváku). V roce 2014 získal i Zvláštní cenu AVA za přínos oboru audioknih a mluveného slova. KREDITY: Vilém Koubek: Posmrtná predace | Čte Martin Stránský | Úvodní citace Anita Krausová | Koncept Kateřina Višinská | Režie Martin Stránský, Kate Hamsíková¬, Štěpán Škoch | Zvuk a střih Kate Hamsíkovᬠ| Hudba Štěpán a Bartoloměj Škochovi | Mastering Štěpán Škoch | Natočeno ve studiu All Senses Production s. r.¬o.¬| Grafiku CD dle knižní předlohy adaptovala Lucie Traganová | Produkce Kateřina Višinská | Vydala Euromedia Group, a.¬s.¬– Témbr, v¬ říjnu 2022
