Předobjednávka
Do nebe pojedeme trabantem
Martin Vaculík O autech a také trochu o sobě. Autor se narodil v roce 1981 v Praze. Když mu byly čtyři roky, přestěhovala se rodina do Hořovic, o kterých Jan Neruda psal jako o kraji bídy. Martin sice už od roku 2011 žije nedaleko Berouna, ale ke kraji pod Brdy má silný vztah a považuje jej za svůj domov. Zde už jako malý chlapec doslova dolézal za místními automechaniky, když chtěl vědět, co z motoristických časopisů nevyčetl. Jak se odvzdušňují brzdy, jak vystředit spojkovou lamelu, jak poznat, zda je směs chudá, či bohatá. Pánům Janu Markovi, Edovi Drdovi a Marku Merhautovi děkuje za jejich nekonečnou trpělivost.
Martin Vaculík je Čechoslovák. Neznamená to, že by snad pociťoval odpor k naší republice a jejímu právnímu systému, ale že jeho maminku si tatínek přivedl z jižního Slovenska. Dost dlouho bylo ve hře, že mladá rodina si postaví dům a zakotví přímo tam, v kopaninách kus za Lučencem. Jako motoristický novinář se živí od roku 2000, o deset let později posílil Svět motorů. Byť hrdý je zejména na své technické rozbory, většina lidí jej dnes zná díky videím na Youtube kanálu Auto.cz.
Vychází 10. 11. 2026 – zbývá:
--Dní
--Hodin
--Minut
--Sekund
Prvních 500 výtisků podepisuje Martin Vaculík.
Digitální bonusy e-mailem do 24 h od objednávky.
S podpisem autorazbývá 239 z 500
Limitovaná edice – Podpis pro prvních 500 objednávek.
Na jednu objednávku lze zakoupit maximálně 5 výtisků.
Tištěné vydání
369 Kč399 Kč
Poštovné a balné ZDARMA
Předobjednat Bezpečná platba · Oficiální e-shop CZECH NEWS CENTER
Co získáte navíc
📰
Auto.cz premium
3 měsíce zdarma
📖
Digitální předplatné Týdeníku Svět motorů
3 měsíce zdarma
Martin Vaculík (1981)
Martin Vaculík pracuje jako motoristický novinář od roku 2000, o deset let později pak rozšířil tým Světa motorů, kde je dodnes. Soudě dle ohlasů na jeho články a videa jde o nejznámějšího českého motoristického novináře, k čemuž by jistě sám chtěl dodat, že nejznámější neznamená nejlepší. Martina jsme k sepsání nějaké vlastní autobiografie přemlouvali několik let. Nakonec to pojal automobilově: Osobitým způsobem popsal osm modelů z minulosti, jejichž vliv na sebe a své chápání auta považuje za zásadní. Tato auta Martina Vaculíka nejsou jen stroje, ale prostředkem sebeurčení lidí, kteří si je zvolili a svědky doby, v níž vznikly. Všemi auty se táhnou osudy autora, ale i jeho rodičů a dědečka, spisovatele a disidenta Ludvíka Vaculíka. Automobilová autobiografie Martina Vaculíka začíná Trabantem, v němž jezdil do svých deseti let. Pokračuje Renaultem 21, což bylo první západní auto, v němž kdy seděl, neboť s ním přijel rodinu v roce 1990 navštívit strýc z emigrace ve Francii. Navazuje Škodou Favorit, pro kterou jel s dědečkem v roce 1991 jako desetiletý do Mladé Boleslavi. Pak se ale vrací k předchozí Škodě 120 L, kterou Martinovým rodičům věnoval děda a ti, nemajíce peníze na modernější vůz, s ní museli jezdit až skoro do nového tisíciletí. Od legendy socialistických cest přechází k symbolu německého hospodářského zázraku - Mercedesu-Benz řady 124, což byl předchůdce dnešní třídy E. Toto auto sám autor vlastnil dlouhých 18 let. Šestým modelem v knize je první Škoda Fabia, s níž má autor spojené své novinářské začátky, kterou získal se svojí ženou a stále se o ní s láskou stará. Sedmým slavná aerodynamická Tatra 603 z let 1956 až 1975, na kterou až poměrně nedávno změnil názor. Za poctivě odžitou změnu názoru se Martin Vaculík nestydí, byť vnitřní muka ho to také stojí. Důkazem je poslední kapitola o BMW i3, která mapuje nejen techniku karbonového unikátu z let 2013 až 2022, ale i autorovu cestu k elektromobilitě. Knihu je těžké nějak zařadit. Obsahuje i pro autora typické podrobné popisy automobilové techniky, ale též dobu a lidi kolem. Svěží dvousetsránkové dílo tak snadno přečte jak automobilový nadšenec, tak třeba dáma, kterou zajímá, jak úspěšně Ludvík Vaculík předal svoje geny.
Jako motoristický novinář se živí od roku 2000, o deset let později posílil Svět motorů.
Podrobnosti
| Datum vydání: | 10. 11. 2026 |
| Autoři: | Martin Vaculík |
| Formát: | 165 x 230 mm |
| Vazba: | Pevná s přebalem |
| Počet stran: | 200 |
| ISBN: | 978-80-88406-75-4 |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydavatel: | Czech News Center |
| Edice: | Edice Svět motorů |
| Kategorie: | Knihy |
Ukázka z knihy
Do nebe pojedeme trabantem
Důvod, proč jsem novinář: Renault 21 Nevada
Už jsem to nakousl: jsem vnukem spisovatele Ludvíka Vaculíka, autora manifestu Dva tisíce slov, románů jako Sekyra či Český snář a mnoha ceněných fejetonů. Z kriticky smýšlejícího komunisty se po roce 1968 rychle stal nepřítelem režimu a jedním z jeho nejaktivnějších a nejviditelnějších odpůrců.
Když se řekne, že byl organizátorem samizdatové edice Petlice, tedy ručních přepisů děl zakázaných autorů, nepředstavujte si to, jako že občas někam zavolal. On s taškami plnými zakázané literatury jezdil tramvají, přenášel je mezi písařkami a denně riskoval zatčení. V 70. letech měla StB hlavní cíl donutit jej k emigraci.
Když se řekne, že děda byl disident, mnozí si představíte máničky, oblaka cigaretového dýmu a zaplivanou hospodu. Mnohé z těch mániček jistě trpěly nesnesitelným odporem k socialistickému zřízení a dementnímu světu kádrováků a politruků, jiné však jen hledaly alibi pro totální odpor k práci.
Děda byl naopak absolutním stoupencem práce, dochvilnosti, přísného řádu a byl mistrem svého řemesla. Nikdy neudělal gramatickou chybu, nikdy neměl špatně interpunkci, vládl perfektní němčinou a velmi slušnou angličtinou.
Ze všech aut stále nejmilejší: Trabant 601
Ze všech aut, která jsem v životě poznal, měl nebo testoval, je mi malý východoněmecký Trabant 601, a to zejména kombi Universal, nejmilejší. Doma jsme jej měli od roku 1982 do roku 1991. Tedy do mých deseti let.
Kdybych furt nestonal – ono to bylo trošku i tím, že moje dětství hezké nebylo. Že jsem byl stále nemocný – jednou i docela vážně, když mi tehdy málo známá lymeská borelióza dospěla až do třetího stádia.
Pokračování najdete v knize — vychází 10. 11. 2026. Předobjednat celou knihu →
Vytvořeno s v Praze
