„Mám to vzdát a říct si, že jste beznadějný popleta, nebo teď můžeme mluvit o vraždě?“Poirot dotyčnou Ženu s knihou a diamantovým hlasem, Sochu či La Bête ingénieuse – všechny tyto přezdívky si stihla vysloužit – vyzval, ať tedy vypráví. I když o to vlastně ani nestál. Jenomže ona se mu očividně chtěla pochlubit právě tady a teď, v promrzlém fiakru monsieura Bixbyho z Dopravní kanceláře Ledňáček během cesty na proslulý Ledňáčkův vrch – areál venkovských sídel těch nejbohatších. Ve stejné chvíli seděl inspektor Catchpool jen o několik řad v autokaru dále, a to vedle Ženy s nedokončenou tváří, jež umírala strachy. Původně samozřejmě cestoval na místě vedle Poirota, ale nečekané okolnosti je přiměly si jedno ze sedadel s dámami prohodit. Přestože původním cílem výjezdu bylo prošetření skutečného pachatele vraždy bratra Richarda Devonporta, do jehož rodiny se Poirot se svým mladým přítelem musí vetřít pod falešnou záminkou, věhlasný detektiv hodlá zajistit potrestání všech, kdo si to právem zaslouží. Spravedlnosti musí být učiněno zadost!V pořadí čtvrtý nový příběh s Herculem Poirotem z pera Sophie Hannah přináší důmyslně vystavěný detektivní případ, plný nečekaných zvratů.„Hned od začátku jsem byla napnutá a vydrželo to až do konce. Žádná hluchá místa, vše mělo svůj smysl, některé hádanky jsem dokázala rozluštit, jiné jsem tušila. Některé byly pro mne záhadou až do rozuzlení. A tak to má u správné detektivky být. Za mě zatím nejlepší Hercule Poirot od této autorky.“ – z ohlasů čtenářů„Kombinace šarmu a důvtipu, temnoty i svéráznosti, a k tomu naprosto strhující... Byla jsem nadšená, že je Poirot v tak skvělých rukou.“ – Gillian Flynn, autorka bestselleru Zmizelá„Hannah skvěle navazuje na styl Agathy Christie... oslnivé dedukce, nenápadné indicie, falešné závěry a vynikající próza... Milovníci klasických detektivek mohou jen doufat, že Hannah bude ve svém pojetí slavného belgického detektiva pokračovat.“ – Publishers Weekly Ztišila hlas a pronesla: „Já sama jsem vraždu spáchala.“„Prosím, povězte mi, že to není pravda,“ požádal ji Poirot. Rád by byl věřil, že ji v tom rámusu motoru přeslechl, věděl ale přesně, co řekla.„Je to naprostá pravda.“ Pohybem úst zopakovala: „Zabila jsem člověka.“ Pak zase normálním hlasem pokračovala: „Nikdo mi v tom nemohl zabránit. Udělala jsem to záměrně a byla jsem odhodlaná to provést. A potom jsem toho nelitovala. Jsem ráda, že jsem to udělala. Tak, teď to víte. Co vy na to?“ Chladně se na něj usmála. – ukázka z knihy
