Hercule Poirot, jehož naléhavý telegram odvolá z Istanbulu do Anglie, jen tak tak získá místo na palubě luxusního rychlíku Orient-expres, který je mimo sezónu nečekaně plný. Ve vlaku jej osloví bohatý Američan Ratchett, který ho požádá o ochranu, protože se obává, že mu hrozí nebezpečí. Detektiv odmítne a následující ráno je muž nalezen ve svém kupé ubodaný. Následně vlak uvízne v závějích a cestující i posádka zůstanou ponecháni napospas osudu. Je to zvláštní směsice: Američané, Angličané, švédská misionářka, Ital, maďarský diplomat s chotí… Každý se svým tajemstvím, každý se svou záhadnou minulostí – a teď i s podezřením ze zločinu. Protože vrah je stále mezi nimi. A všichni jsou podezřelí. Málokterá detektivka se dočkala tolikera adaptací, tradičních i netradičních: kromě snímku z roku 1974, nominovaného na šest Oscarů, a televizního filmu (jednoho z dílů seriálu Hercule Poirot) s Davidem Suchetem existují komiksová zpracování, japonská minisérie i počítačová hra. Nejnovější filmové verze (v kinech od 9. 11. 2017) se ujal britský herec a režisér Kenneth Branagh – obsadil ji hvězdami jako Judi Dench, Michelle Pfeiffer či Johnny Depp a titulní role se chopil sám. „Zatímco nejznámější divadelní hrou Agathy Christie je Past na myši, jejím nejčtenějším dílem po Vraždě Rogera Acroyda (1926) je Vražda v Orient-expresu. Je ironií, že kniha je pravděpodobně nejznámější díky stejnojmenné filmové adaptci z roku 1974. Rozhodně existuje mnoho fanoušků, kteří znají povšechně děj a dokonce dokáží vyjmenovat některé postavy, i když původní román nikdy nečetli. Je to ke škodě věci, neboť Orient-expres zůstává jedním ze skutečně mistrovských děl.“ – Matthew Bunson, Encyklopedie Agathy Christie Agatha Christie (1890–1976) Anglická spisovatelka, nejznámější autorka detektivních příběhů, napsala jen s Herculem Poirotem během své téměř šedesátileté literární kariéry 33 románů a skoro 60 povídek. Vytvořila i postavy jiných detektivů (kromě slečny Marplové třeba tajemného pana Quina či úředníka na penzi Parkera Pynea), ale Poirot zůstává jejím nejznámějším a nejoblíbenějším vyšetřovatelem. Úspěšná byla též jako autorka divadelních her (její Past na myši je vůbec nejdéle hranou divadelní hrou) a pod pseudonymem vydávala romantické příběhy. Neustupující zájem o její dílo potvrzuje také množství už realizovaných či teprve chystaných adaptací, k nimž patří i nová filmová verze Vraždy v Orient-expresu. Lukáš Hlavica (* 1965) Je absolventem herectví na pražské DAMU, kde posledních dvacet let působí jako pedagog. Kromě herectví a výuky se úspěšně věnuje divadelní i rozhlasové režii. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem, působil v Národním divadle i v Divadle na Vinohradech, poté na čtyři roky zakotvil jako režisér v Dejvickém divadle (jeho inscenace Bratři Karamazovi se hrála bezmála 15 let).
