Stěny domu už zase krvácely. To se dalo očekávat: koneckonců bylo září.Manželé Hartmanovi si na stará kolena splní svůj sen – konečně si pořídí vlastní dům, a ne ledajaký. Viktoriánská stavba na Hawthorn Street je svým malebně starosvětským vzhledem doslova uhrane, takže makléřčiny nenápadné zmínky o jeho temné minulosti vesele ignorují. Proto je nepříjemně zaskočí určité, ehm, neduhy, které život v jejich novém domově doprovázejí, jako je krev prýštící ze stěn, noční sténání přecházející v nesnesitelný vřískot… a samozřejmě všichni ti duchové kolem. Ještě štěstí, že většinu oněch strašidelných atrakcí musejí snášet jen během září. Po nějaké době si na tohle měsíc trvající běsnění Margaret Hartmanová už prakticky zvykla. Zjistila, že i tyto záležitosti mají určitá pravidla a že s trochou příprav se dá přežít všechno. Její manžel Hal ovšem stoicismus své ženy nesdílí a jednoho dne prostě zmizí. Což by po letech ne zrovna idylického soužití s ním ještě pro pragmatickou Margaret nebyla taková pohroma – kdyby kvůli tomu nepřijela jejich dospělá dcera Katherine, kterou se před otcovou temnou stránkou i nástrahami prokletého domu dosud snažila chránit. A kdyby se zrovna v kalendáři nepsalo září…Nevšední románový debut vyprávějící mnohovrstevnatý strašidelný příběh o rodinných poutech a významu domova, který svým zpracováním i poselstvím přesahuje žánrové hranice.„Carissa Orlando je Sam Raimi filmového hororu. Umí být nechutná v krvavých scénách, stejně jako hrůzyplná v nevyřčených detailech. Jádro pudla je ovšem v její schopnosti pracovat s žánrovými pravidly, ve správnou chvíli převracet očekávání a posouvat hranice zaběhnutých klišé.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz„Tenhle originální příběh o strašidelném domě je radost číst.“ – Publishers Weekly„V nádherně strašidelném debutu se tajemství, která skrývá dům i jeho obyvatelé, dostávají na povrch se vskutku děsivou razancí.“ – Library Journal„Prvotina Carissy Orlando nabízí strašidelný psychologický příběh o obětech nepředstavitelného násilí.“ – BooklistOtec Cyrus vedle mě zvedl ruku ke klice sklepních dveří.Zalétla jsem pohledem k jeho ruce a pak zpátky k Fredrice. Její výraz byl stejně zděšený jako můj. Zavrtěla hlavou a já se odstrčila od zdi, abych byla tváří k němu. „Otče –“ začala jsem.Ten už ale tiskl kliku. „Dobrý Bože, žádáme tě, drž ono nečisté stvoření daleko od tohoto domu a dopřej všem, kteří zde přebývají, pokoj jejich dnům.“ Dveře se se zavrzáním otevřely a já za otcem Cyrusem trochu ucouvla. Stránky z bible nalepené na vnitřní straně dveří se při jejich pohybu trochu zatřepotaly, jejich okraje už byly roztřepené. „Modlíme se, aby světlo a láska našeho Pána Ježíše Krista spočinuly na tomto domě.“ Teď už jsem to cítila, ten omamný vzduch stoupající zdola, ztěžka a pomalu jako krev. „Kéž nemáme důvod báti se ďábla, neboť náš Pán Ježíš Kristus je s námi.“ Fredricka za mnou zuřivě vrtěla hlavou. „On, jenž žije a vládne s Tebou ve spojení s Duchem svatým povždy a na–“V tu chvíli tělo otce Cyruse ztuhlo tak, že to připomínalo posmrtnou ztuhlost. Paže mu znehybněly a klesly k bokům jako kovové tyče, aspersorium spadlo na zem a svěcená voda se vylila po krásném dřevě podlahy. Knězova hlava se zvrátila dozadu, oči vytřeštěné, ústa otevřená, poslední slabiky jeho modlitby se vydraly z úst s ohlušující hlasitostí.Tohle byla novinka. – ukázka z knihy
