Přijeli na pohřeb. Jenom netušili, že na svůj vlastní… Podivínský morous Izajáš Havran zaklepal bačkorami a zanechal svým nejbližším vpravdě pohádkové dědictví. Nebo možná ne. Klan Havranových se má totiž podrobnosti závěti dozvědět až poté, co stráví noc na zámku Rabenštejn. Příbuzenstvo se na toto prastaré rodové sídlo v Krkonoších sjíždí zleva zprava, aby za neutuchající sněhové vánice otevřelo nejen víno k přípitku, ale též staré rány. Ukazuje se, že mezi jistými členy rodiny vládne řevnivost – tudíž netrvá ani příliš dlouho, než se stačí zhádat do krve. Jsou ale schopni krev i prolít, anebo se strašidelnými chodbami plíží někdo cizí? Či snad něco? Jestli se Havranovi nesemknou, může být tahle noc na zámku snadno jejich poslední… Zámek, rozvětvená rodina, noční chumelenice – a vražda. Perfektní mix detektivky a hororu, který se inspiroval tím nejlepším z Agathy Christie i ze Stephena Kinga! „Chytlavý, svižný a zatraceně napínavý příběh. Dechberoucí atmosféra a opravdu zajímavá partička postav tuhle záležitost katapultovala téměř na vrchol hodnotící stupnice. Láska, smrt a všechno zlý aspiruje na nejlepší knihu roku.“ – Martin Kudělka, Medium.cz „Nádherně gotický román s moderním nadhledem nabízí spoustu krve a hádek. A také návod, jak přežít noc v prokletém baráku plném příšer, což se vždycky může hodit.“ – Michaela Turková, Centrum detektivky „Paytokova kniha je plná suchého a černého humoru, který pramení především z výborně napsaných dialogů a vnitřních monologů jednotlivých aktérů.“ – Jan Procházka, Fantasy Planet „Vynikající hororový román s prvky detektivky. Krásně napsaný a dobře vygradovaný.“ – Děti noci „Nohou do něčeho narazil, a jak se lekl, ztratil rovnováhu a sesunul se do závěje. Nad sebou uviděl náhrobek, ze stran se na něj sesypal sníh a na okamžik ho zachvátil strach, že zahučel do připraveného hrobu. Následovat bude víko rakve a tma, šlus. Jenže nenásledovalo. Sníh ho jenom zastudil na obličeji, a to bylo všechno. Jakmile si uvědomil, že zabloudil na dobře známý hřbitov a nakopl pravděpodobně žulový sloupek nebo okraj náhrobní desky, uklidnil se, posadil – dokonce se mu podařilo nahmatat baterku – a vzhlédl. A strach ho zachvátil znovu. Ne z toho, že nad ním stál Felix. Z toho, že držel revolver. Hlava se mu najednou úplně vyprázdnila. Rezonovalo mu v ní jediné: Tak přece.“ – ukázka z textu
