Říká se, že změna je život. Někdy s sebou ale přináší zkázu a smrt… Časy se mění. Kde se dřív rozkládala nehostinná divočina, rostou teď místo vykácených stromů lidské osady. Kámen pomalu nahrazuje kov, na mořích přibývá lodí a barbarský sever, vždy divoký a zuřivý, již nemá sílu odolávat nájezdům jižanských nepřátel. Že se blíží neodvratný konec starých časů, chápou i Judok s Lughem, dva válečníci obdaření mocí a znalostmi šamanů, kteří se stali posledními příslušníky kdysi obávaného kmene Černých běžců. Přesto oba vrhají do boje proti rozpínavému protivníkovi všechny své síly a modlitby. Bude to však stačit? A co když největší hrozbu nakonec představují jejich vlastní bohové? Marek Dvořák vypráví poutavý příběh z dávného fiktivního světa, který se však tomu našemu až děsivě podobá. „Nebojí se krvavé akce ani politiky mezi kmeny, pohrává si s primitivní magií i s hororovými prvky, zároveň výmluvně kreslí střet ‚divochů‘ s ‚civilizací‘.“ – Jan Nohovec, Pevnost. Zpívali dlouho. Už muselo být k ránu; houkání sov nahradilo švitoření drozdů, pěnkav, lejsků a dalších ptáků, kteří dávali najevo, že přežili noc a jejich území má stále právoplatného majitele. Brzy se začne rozednívat. Judok byl ztuhlý a potřeboval by se protáhnout, ale nemohl. Píseň ještě neskončila. Starý šaman už musel být také unaven, přesto se znovu a znovu nadechoval, aby pokračoval v mantře. Lesní klid náhle přerušilo zařvání, které se rozléhalo široko daleko. Judok málem nadskočil, jak se lekl. Znělo to jako nějaká šelma, snad jeskynní lev, medvěd nebo puma. Ale především měl pocit, že se ten zvuk ozval kousek od něj, jako by nějaká obrovitá kočka číhala ve větvích jedle a chystala se na něj skočit, zlomit mu vaz a prokousnout hrdlo. Šaman náhle přerušil zpěv a sundal si masku. „Přišel čas,“ oznámil. „Pojď.“ — ukázka z knihy.
